I letos budou mít Češi možnost zjistit své riziko mozkové mrtvice a poradit se s odborníky

V Praze (20. 6.) a v Brně (27. 6.) se konají Dny prevence programu POMOC.

Cévní mozková příhoda ischemická (iCMP), lidově zvaná mozková mrtvice, zůstává devastujícím onemocnění i přes maximální úsilí současné medicíny. Naopak je v civilizovaných zemích oproti ischemické chorobě srdeční a infarktu myokardu na postupu a drží smutné třetí místo mezi příčinami úmrtí. I

nformovat Čechy o možnostech prevence mozkové mrtvice bude již třetím rokem edukační program POMOC (POstavme se Mrtvici a Onemocnění Cév) a jeho Dny prevence. V pátek 20. 6. může veřejnost navštívit Den prevence v Praze v budově Hlavního nádraží. Následující pátek 27. 6 pak budou mít stejnou možnost i lidé v Brně, konkrétně
v obchodním centru AVION Shopping Park Brno. Veřejnost si během těchto dnů bude moci zdarma zjistit své riziko ohrožení mrtvicí a poradit se se specialisty o možnostech prevence. V dopoledních hodinách jim bude poskytnuto také bezplatné měření cholesterolu a glykémie v krvi.

Dny prevence programu POMOC pomohou i letos odhalit tichého nepřítele
Mozková mrtvice je nejčastější příčinou nemocnosti a invalidity a zároveň jednou z nejčastějších příčin úmrtí v rozvinutých zemích. V České republice postihne až 40 tisíc lidí ročně. „Na vzniku cévní mozkové příhody se podílí především rizikové faktory jako zvýšený krevní tlak, kouření, cukrovka nebo zvýšený cholesterol. Významné riziko představuje také nejčastější porucha srdečního rytmu, tzv. fibrilace síní. Tato rizika můžeme a musíme účinně ovlivnit,“ varuje prof. MUDr. Richard Češka, CSc. z Centra preventivní kardiologie, 3. interní klinika 1. LF UK a VFN, Praha.

Pro zvýšení informovanosti veřejnosti a odhalení rizikových skupin ohrožených mozkovou mrtvicí, jsou i letos pořádány Dny prevence, během kterých je pro veřejnost připraven edukační program POMOC (POstavme se Mrtvici a Onemocnění Cév), v rámci kterého si bude moci veřejnost zdarma nechat ověřit výši rizika ohrožení mozkovou mrtvicí. První letošní Den prevence proběhne v pátek 20. 6. v budově pražského Hlavního nádraží. Zde bude měření probíhat po celý den od 8 do 20 hodin. Následující pátek 27. 6. navštíví Den prevence také Brno. Měření zde bude probíhat od 10 do 18 hodin v obchodním centru AVION Shopping Park Brno, Skandinávská 2.

S vhodnou prevencí poradí přítomný lékař. K dispozici bude i poradna pacientských sdružení
Pro všechny Dny prevence bude charakteristický unikátní nadměrný nafukovací model srdce
(3,5 x 6 m), kterým bude možné volně procházet. Do posledních detailů tak bude možné prozkoumat jednotlivé detaily nejdůležitějšího lidského orgánu, který v sobě může v případě fibrilace síní skrývat i krevní sraženinu – tromb. Návštěvníkům Dnů prevence bude k dispozici lékař a zdravotní sestry, se kterými bude možné konzultovat zjištěné výsledky
a poradit se o vhodných možnostech prevence. Akce je realizována ve spolupráci s Českou internistickou společností, pacientskou organizací ICTUS, která pomáhá lidem po prodělané mozkové mrtvici s návratem do plnohodnotného života, pacientskou organizací Rytmus srdce, dále společností Bayer. Během Dnů prevence mohou návštěvníci akce využít poradnu pacientských organizací ICTUS a Rytmus srdce.
Fibrilace síní jako jedna z nejčastějších příčin mozkové mrtvice

Fibrilace síní je jednou z nejčastějších arytmií (tedy poruch srdečního rytmu) v dospělém věku. Srdeční síně zajišťují správné plnění obou srdečních komor, které jsou hlavními čerpadly krve do tělního oběhu. Při fibrilaci síní se srdeční síně stahují velmi rychle
a chaoticky, čímž dochází ke špatné souhře mezi síněmi a komorami. To může způsobit zhoršení toku krve tělem, které mnozí pociťují např. jako bušení srdce (nepříjemný nepravidelný chod srdce nebo chvění v hrudníku), slabost, zhoršení výkonnosti nebo dušnost, někdy se mohou objevit i bolesti na hrudi. Fibrilace síní se může objevit jen občas a trvat několik minut, často ale přetrvává i několik hodin nebo dnů a časem se může stát i trvalým rytmem srdce. V závislosti na tom pak mohou obtíže související s touto arytmií trvat různě dlouho. Někteří jedinci však žádné obtíže nemají a fibrilace síní se zachytí náhodně při vyšetření u lékaře z jiných důvodů.

Jak často se fibrilace síní vyskytuje?
Fibrilace síní postihuje asi 2 % populace. Může se vyskytnout v jakémkoliv věku, před 50. rokem věku je to ale spíše vzácně. Po 50. roce její výskyt strmě narůstá, takže ve věku kolem 80 let postihuje přibližně každého desátého člověka.

Čím je fibrilace síní nebezpečná?
Fibrilace síní život bezprostředně neohrožuje, ale postiženým může významně zhoršit kvalitu života
a výkonnost. Špatná souhra síní a komor a s tím související zhoršení toku krve mohou ale v některých případech vést až k rozvoji selhání srdce.
Druhou nejvážnější komplikací fibrilace síní je mozková mrtvice: při fibrilaci síní totiž dochází ke zpomalení toku krve v chvějících se síních, a ta se pak může začít srážet. Nejčastěji dochází ke srážení krve ve výchlipce srdeční síně, které se říká síňové ouško. Krevní sraženina se odtud může uvolnit do krevního oběhu, který ji pak zanese do některé periferní tepny zásobující např. mozek. Náhlý výpadek prokrvení za takto uzavřenou tepnou pak vede postupně k odumírání tkáně za tepenným uzávěrem, tedy k mozkové mrtvici.

Jak se fibrilace síní léčí?
Léčba fibrilace síní má 3 pilíře: 1. ovlivnit vyvolávající příčiny arytmie, 2. omezit opakování fibrilace síní a zajistit, aby srdce při arytmii nebilo příliš rychle, 3. zamezit vzniku komplikací, především mozkové mrtvice. Léčebné prostředky volí lékař individuálně podle aktuálního stavu nemocného, podle přidružených onemocnění, formy a symptomatičnosti arytmie. Nezbytnou součástí léčebné rozvahy je vždy i zvážení rizika vzniku krevních sraženin ve fibrilujících síních u konkrétního nemocného (sraženiny se totiž objevují stejně často jak u těch jedinců, kteří přítomnost fibrilace síní vnímají, tak u těch, kteří přítomnost arytmie vůbec nezaznamenali). Podle toho lékař volí vhodnou léčbu snižující srážlivost krve, která by měla omezit tvorbu krevní sraženiny a s tím spojené riziko mozkové mrtvice. Léků na „ředění krve“ existuje celá řada, ale jen některé jsou dostatečně účinné v prevenci mozkové mrtvice související s fibrilací síní. Donedávna byly k dispozici jen léky, které ovlivňují tvorbu některých faktorů srážlivosti. Tyto léky jsou používány již přes 50 let a byly a jsou stále velmi účinné, ale léčba je složitá. Hlavní nevýhoda těchto léků spočívá v tom, že míra jejich účinku je pro každého úplně jiná, navíc je značně ovlivňována např. typem stravy nebo dalšími současně užívanými léky. Účinek těchto léků je nebytné sledovat pomocí opakovaných odběrů krve
a jejich dávku je nezbytné upravovat. V posledních letech se však objevily i nové léky ze skupiny tzv. nových antikoagulancií, které mají stabilnější účinek a nevyžadují pravidelné kontroly srážlivosti krve. To by mělo umožnit podávat tuto léčbu většímu počtu pacientů, kteří by tuto léčbu užívat měli,
a výrazněji tak snížit riziko mozkové mrtvice u nemocných s fibrilací síní.

Kdy mám vyhledat lékaře?
Pokud se u vás vyskytne některý ze zmíněných příznaků nebo pokud si nahmatáte nepravidelný tep. Na přítomnost arytmie může upozornit i domácí měřič krevního tlaku, který signalizuje nepravidelnost tepu. V takovém případě je vhodné vyhledat lékaře, protože hlavním prostředkem pro stanovení správné diagnózy je EKG záznam. U záchvatovité formy fibrilace síní je ale obvykle nutné dlouhodobější ambulantní monitorování EKG.

Jak mohu fibrilaci síní předejít?
Mezi rizikové faktory fibrilace síní patří např. věk, vysoký krevní tlak, různá srdeční onemocnění (např. stavy po infarktu srdce, chlopenní vady) a přidružená onemocnění, jako je např. cukrovka, porucha funkce štítné žlázy, spouštěčem arytmie může být ale i alkohol. Hlavní prevencí vzniku fibrilace síní je proto především dodržování zásad zdravého životního stylu: úprava stravy, pravidelná pohybová aktivita, kontrola váhy, cholesterolu, krevního tlaku a včasná léčba onemocnění, která mohou k rozvoji fibrilace síní v budoucnu přispět.
Cévní mozková příhoda zůstává devastujícím onemocněním i přes současnou medicínu. Každý desátý z nás zemře na mozkovou mrtvici

Cévní mozková příhoda ischemická (iCMP) zůstává devastujícím onemocněním i přes maximální úsilí současné medicíny. Naopak je v civilizovaných zemích oproti ischemické chorobě srdeční a infarktu myokardu na postupu a drží smutné třetí místo mezi příčinami úmrtí.

V roce 2010 bylo v České republice hospitalizováno více než 46 tisíc pacientů (cca jedno větší okresní město), jen u ischemické příhody s tříměsíční mortalitou 15–20 %. Odhaduje se, že každý den v důsledku tohoto onemocnění zemře 32 osob. Každoročně asi čtvrtina nemocných umírá a zbývající tři čtvrtiny mají velmi vysokou pravděpodobnost, že budou trvale postižené
a závislé na pomoci druhých.
Cévní mozková příhoda (CMP) je náhle vzniklý ložiskový neurologický deficit s poškozením mozkové tkáně způsobený poruchou cévního zásobení mozkové tkáně – poklesem krevního průtoku v přívodné mozkové tepně (ischemické CMP, 85–90 %) nebo rupturou (prasknutím) mozkové tepny a následným krvácením buď do mozkové tkáně, nebo pod mozkovou plenu (krvácivé CMP, 10–15 %).

Příčiny CMP
Zjistit příčinu proběhlé CMP je nezbytné pro volbu optimální terapie v sekundární prevenci. Ischemické CMP můžeme rozdělit podle vyvolávající příčiny následovně:
1. Kardioembolické CMP 20–30 % – nejčastěji (nejméně v 50 % případů) porucha srdečního rytmu – fibrilace síní. Při fibrilaci síní může dojít k uzavření mozkové tepny sraženinou, která vycestovala krevním proudem ze srdce. Jde o nejzávažnější CMP – největší rozsah poškození mozku a z toho vyplývající úmrtnosti.
2. Nemoc velkých tepen 10–20 % – na podkladě aterosklerózy hlavních tepen zásobujících mozek.
3. Nemoc malých tepen 15–25 % – postupné uzavírání malých mozkových tepen způsobené zejména stářím a neléčeným vysokým krevním tlakem, které vede k postupnému drobnějšímu poškození mozku s rozvojem příznaků cévní demence a cévního parkinsonského syndromu.
4. CMP jiného známého původu 2–5 % – hlavně autoimunitní záněty cévní stěny (vaskulitidy)
a jiné vrozené poruchy cévní stěny.
5. CMP neurčené etiologie (kryptogenní) 25–40 % – příčina CMP není uspokojivě vysvětlena.
U starších pacientů může často jít o skrytou arytmii – fibrilaci síní – uvedenou v bodě 1.
Naprosto zásadní je umět správně rozpoznat příznaky CMP. Příčinná léčba je u mozkové nedokrevnosti možná jen v prvních hodinách – rozpouštět krevní sraženinu (systémová trombolýza) lze do 4,5 hodin od počátku příznaků. Modernější mechanické způsoby zprůchodnění mozkové příhody lze provést do 8 hodin.

Z anglosaské literatury byl do našich doporučení zaveden test FAST (Face Arm Speech Test, angl. fast = rychle), který definuje 3 tzv. hlavní příznaky CMP: 1. náhlý pokles koutku; 2. pokles ruky vyšetřovaný při předpažení, pokud po 10 sekundách klesne jedna končetina třeba jen o 5–10 cm, měla by se ihned volat RZP. Třetím hlavním příznakem je jakákoliv náhle vzniklá porucha řeči (afázie).
Kromě trias hlavních příznaků, kdy je každý z nich zachycený v posledních 24 hodinách důvodem k okamžitému volání RZP (od 1. 1. 2013 je to díky Věstníku ministerstva zdravotnictví povinné), bylo definováno ještě 8 tzv. vedlejších klinických příznaků, které mohou zachytit některé drobnější příhody. Náhle vzniklá porucha vědomí, porucha čití (porucha čití poloviny těla – hemihypestézie; nejčastěji kombinace tvář/ruka), setřelá řeč (dysartrie), výpadek poloviny zorného pole, dvojité vidění (diplopie), prudká, atypická, dosud nepoznaná bolest hlavy, ztuhlost (opozice) šíje a závratě s pocitem na zvracení či zvracením (pokud se vyskytují souběžně např.
s dvojitým viděním, pak jde o CMP; samostatná nauzea a zvracení + závratě znamená naopak na 98 % něco jiného než CMP) – pokud se vyskytnou souběžně alespoň 2 příznaky z tohoto seznamu, pak je opět nutné neprodleně volat RZP.

Příznaky CMP bývají bohužel často bagatelizovány ze strany postižených: „…nějak mi ‚zmrtvěl‘ koutek, musím si příští týden zajít k zubaři“, anebo „…mám ‚přeleželou‘ ruku, to nic není“, to jsou mnohdy zásadní situace, jejichž správné řešení může rozhodovat doslova o životě a smrti.

Rozpoznání příznaků a životospráva
Mozková mrtvice neboli lidově „šlak“ je jedna z nejzávažnějších nemocí, která vznikne při ucpání mozkové cévy (mozkový infarkt) nebo při jejím prasknutí (mozkové krvácení). Mrtvice zůstává devastujícím onemocněním i přes maximální úsilí současné medicíny. Naopak je v civilizovaných zemích při stárnutí populace oproti srdečnímu infarktu na postupu. Každý desátý z nás zemře na mozkovou mrtvici. A co je leckdy ještě horší, čtvrtina pacientů, která mrtvici přežije, je odkázána na pomoc druhých a není schopna samostatného života. Co tedy můžeme udělat abychom se mrtvici vyhnuli?

Nejdůležitěším krokem, který musí udělat každý sám za sebe, je změna životosprávy. Zdravý životní styl je nejlepší obranou před mozkovou mrtvicí. Klíčová je zdravá dieta, nekouřit
a dostatek pohybu. Správná dieta by měla být vyvážená a pestrá. Důležitý je dostatek ovoce
a zeleniny, porce by měly být přiměřené, nepřejídáme se a snažíme se nemít nadváhu. Z masa jsou nejlepší ryby, popřípadě masa méně tučná (králík, kuře). Snažíme se vyvarovat živočišných tuků ve větším množství, všichni ví, že i když je vypečený bůček vynikající, tak by neměl být každý den k obědu. Nemusíte hned vrcholově sportovat, stačí i hodinová procházka nejméně třikrát týdně. Menší množství alkoholických nápojů neškodí, ale důležité je zůstat u jedné sklenky vína denně či malého piva s jídlem.

Mimo zdravé životosprávy je zásadní pravidelná preventivní návštěva lékaře. Mrtvici způsobuje zejména neléčený vysoký krevní tlak, dlouhodobě zvýšený cholesterol a neléčená cukrovka. Všechny tyto stavy by měl lékař pomocí pravidelných měření tlaku a krevních náběrů odhalit
a následně účině léčit. Velmi nebezpečným stavem s vysokým rizikem mrtvice je nepravidelná srdeční akce, arytmie zvaná fibrilace síní, kterou trpí asi každý desátý osmdesátník. Ta se může projevit jako pocit vynechávání srdečního rytmu nebo náhlé pocity velmi rychlého bušení srdce. Pak je vždy důležité se ihned obrátit na lékaře, který by měl nasadit léky na snížení srážlivosti (ředění) krve.
Když už k mrtvici dojde, tak je zásadní vaše příznaky správně rozpoznat a ihned zavolat sanitu. Příznaky mrtvice poznáme na sobě a ještě lépe na druhých jednoduchým testem. Vyzveme vyšetřovaného aby se usmál, aby předpažil ruce a na něco se ho zeptáme. Pokud nesvede alespoň jeden z těchto úkolů (usmívá se jen polovinou obličeje, jedna ruka se zvedá méně než druhá – stačí i o pár centimetrů a nebo nemluví správně či nerozumí), pak jde o závažné podezření na mrtvici a voláme sanitu. Uvědomte si čas, kdy obtíže vznikly. Je nesmírně důležité začít okamžitě jednat. Největší a bohužel častou chybou je u lehčí mrtvice vyčkávat, zda se příznaky samy neupraví. Pokud se lék na rozpuštění sraženiny podá do 4,5 hodiny nebo se céva otevře novými mechanickými technikami do 8 hodin od vzniku příznaků, může se předejít velkému postižení.

Pokud mrtvici přežijete, pak je ještě důležitější dodržovat správnou životosprávu a užívat pravidelně předepsané léky než před ní. Pokud pacient po mrtvici svoji životosprávu nezmění
a nebere předepsané léky, tak je šance na opakování mrtvice v dalším roce asi 1:4. Pokud vše změníte, vaše šance se významně zlepší a mrtvice vám hrozí jen asi 1:20.

57 484 hospitalizací u 46 374 osob (ČR 2010)
Mortalita CMP v ČR denně 32 osob

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

* Copy This Password *

* Type Or Paste Password Here *