Cesta časem – příběh zámku Loučeň od monarchie k demokracii 

Oživlé obrazy na zámku Loučeň seznámí návštěvníky s 30. výročím sametové revoluce formou nového typu prohlídek. Návštěvníci se během prohlídky seznámí s osudy loučenského zámku od dob monarchie přes první republiku, léta nacistické okupace a komunistické diktatury až po republiku opět demokratickou.

Odehraje se pět zastavení v čase ve zlomových okamžicích posledního století s těmi, kteří zámek Loučeň obývali, jako Alexandr Thurn-Taxis se synem Erichem, jeho dědic Alexander Ferdinand, knížecí komorník Otto Bouda, a také vedoucí školícího střediska v devadesátých letech. Na závěr se představí současní majitelé, kteří zámek spravují dnes.

Prohlídky CESTA ČASEM  se konají pouze v neděli 17.listopadu od 11.00, 13.00 a 15.00 pro ty, kteří si chtějí 30 let od sametové revoluce připomenout jinak.

Sami návštěvníci budou moci posoudit, jak se každá etapa do života zámku promítla. O důležitosti podobných retrospektivních prohlídek a objektivního pohledu na naši historii není pochyb. Na zámku Loučeň dějinné události udiví všichni včetně dětí v oživené podobě, tedy takové, jakou by výklad dějin měl být. Nikoli jako cosi mrtvého, určeného k zapomenutí. Naopak, jako věc živou, ze které je dobré nejenom čerpat, ale zároveň se i poučit. Pro děti je podobný typ prohlídek velice dobře zapamatovatelný, proto je mezi návštěvníky oblíbený. Průvodcem těchto speciálních prohlídek bude postava princezny Josefy Thurn Taxis, provdané hraběnky Bořek-Dohalské (1917–1990). Prožila velice pestrý a náročný život plný politických a společenských změn – na vlastní kůži pocítila tolik dějinných zvratů jako několik předchozích generací dohromady. Za ideou přiblížit historii zámku prostřednictvím osob, které zde v různých obdobích žili, stojí Kateřina Šrámková, ředitelka společnosti, která zámek v současnosti spravuje. Autorem scénáře je  Zdeněk Hazdra, nymburský rodák, jemuž je historie zámku na Loučeni velmi blízká. V rámci studia historie se totiž zabýval rodinou Dohalských, a také Thurn -Taxisů.

„Po letech, kdy jsme tradičně pořádali na výročí 17.listopadu retroprohlídky, jsem měla pocit, že je potřeba něco jiného. Jsem ráda, že máme tým úžasných průvodců, kteří se zhostili rolí historických postav spjatých se zámkem, a že jsme vše nacvičili včas, abychom termín 17.11. stihli. Věřím, že naše cesta časem bude zajímavá i pro ty, kteří se běžně o historii nezajímají, a že jim populární, lidskou formou dá nahlédnout na zlomové etapy našich dějin. Prohlídky jsou určitě vhodné i pro školní děti, “ uvádí Kateřina Šrámková, ředitelka zámku Loučeň.

„Se zámkem Loučeň mám možnost spolupracovat již řadu let a velmi si toho vážím. Ze své zkušenosti vím, že o něj pečuje skvělý tým lidí. Osudy zámku a jeho obyvatel nám více než názorně ukazují, jakými dramatickými změnami naše společnost a tento stát ve 20. století prošly. Jsem proto rád, že se mohu podílet na projektech, které tuto historii přibližují,“ říká Mgr. Zdeněk Hazdra ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.

Josefa BOŘEK-DOHALSKÁ

Dcera knížete Ericha Thurn Taxise a hraběnky Gabriely Kinské se sice narodila ještě za časů habsburské monarchie, avšak ta se krátce nato rozpadla. Princezna Josefa vyrůstala v demokratickém Československu, které nebylo šlechtě zrovna příznivě nakloněné. Sotva ale dosáhla věku dospělosti, přestala existovat i první republika. Následovala strastiplná léta nacistické okupace, během níž oba strýcové jejího muže nepřežili nacistické věznění, a její tchán strávil několik let v koncentračním táboře v Dachau. Jiná část Josefiny rodiny tedy ta, z níž pocházela se přihlásila k německému národu, přesněji řečeno sympatizovala s nacistickou politikou, což byl také důvod, proč Thurn Taxisové po druhé světové válce přišli o svůj zdejší majetek a museli opustit Loučeň. Tím ale nebyl revolučním změnám zdaleka konec. Jak v životě Československa, tak princezny Josefy. Nedlouho poté se moci na dalších více než čtyřicet let chopili komunisté. Pro ně šlechta představovala třídního nepřítele. Josefina manžela, Jiřího hraběte Bořka-Dohalského, odsoudili ve vykonstruovaném politickém procesu na 17 let do vězení. Propustili ho až po 10 letech žalářování. Mezitím se Josefa musela postarat o čtyři syny. Pro podmínky, v nichž se její rodina začátkem 50. let minulého století ocitla, je více než příznačné, že obživu obstarávala jako dělnice v továrně v Lysé nad Labem. V závěru života se dočkala sametové revoluce a opětovného nastolení svobodných a demokratických poměrů v naší zemi. O necelý rok později zemřela.

Mgr. Zdeněk HAZDRA

je historik, zabývá se novodobými českými dějinami, zejména problematikou šlechty v letech první republiky, během nacistické okupace a komunistické diktatury. K tomuto tématu publikoval například monografii „Šlechta ve službách Masarykovy republiky. Mezi demokracií a totalitními režimy“ (2015). Věnuje se též popularizaci novodobých dějin, ať už jako autor či spoluautor publicistických článků, scénářů k hudebně-literárním pořadům, výstav nebo ve formě spolupráce na televizních a rozhlasových dokumentech. Od května 2014 je ředitelem Ústavu pro studium totalitních režimů.

Marta Molínová

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

* Copy This Password *

* Type Or Paste Password Here *