Významným demografickým trendem současné doby je stárnutí populace, a tak druhá polovina tohoto století bude patřit seniorům.
Prodlužování délky života a současně nižší počet narozených dětí bude mít za následek výrazné zvýšení podílu osob starších 65 let v populaci. V roce 2060 vystoupá jejich podíl až na 34 % ze všech obyvatel České republiky. V absolutním vyjádření se bude jednat o 3,2 miliony seniorů. Tento vývoj je z demografického hlediska naprosto přirozený a nijak se neliší od vývoje v zemích západní nebo severní Evropy.
Výrazný nárůst počtu seniorů však nebude automaticky znamenat výrazný nárůst počtu starobních důchodců. Zatímco v současné době je důchodový věk mužů necelých 63 let a žen se dvěma dětmi necelých 60 let, v roce 2060 má být důchodový věk mužů i žen vyšší než 69 let. V současné době tvoří osoby s nárokem na starobní důchod o něco více, než pětinu všech obyvatel. Tento podíl se bude i přes prodlužující věk nároku na důchod postupně zvyšovat a na počátku padesátých let bude tvořit přes 28 %. Poté se však bude opět snižovat a koncem století se téměř vrátí na současnou hodnotu.
Současné demografické změny lze tedy charakterizovat zejména jako stárnutí staré populace, neboť v podstatě dochází k dosud nevídané disproporci v populačním vývoji. Velmi starých lidí přibývá dosud nebývalým způsobem, což je dáno zejména prodlužováním naděje na dožití ve vyšším věku. Do roku 2050 budou tedy osmdesátiletí a starší lidé představovat významnou část seniorské populace, 17,4 % na Slovensku, 31,4 % ve Švédsku, 44,1 % v Německu, v České republice 33,9 %.
Ekonomické důsledky stárnutí populace
Stárnutí obyvatelstva a rostoucí podíl seniorů bude mít pochopitelně za následek růst ekonomické zátěže systému důchodového zabezpečení. Zatímco do roku 2008 byl důchodový účet ČR každoročně v přebytku, od roku 2009 je vzhledem k ekonomické krizi a snížení pojistného některých skupin obyvatelstva úhrn vybraného pojistného nižší, než úhrn peněz potřebných na výplaty důchodů. Při pokračování současných nepříznivých ekonomických trendů by se deficit neustále zvyšoval, v roce 2060 by již byla potřebná částka na výplatu důchodů zhruba o 60 % vyšší než úhrn vybraného pojistného stanoveného podle současných zákonů.
Ekonomické důsledky stárnutí populace se ale projevují rovněž v oblasti financování zdravotní péče. Je pochopitelné, že lidé ve vyšším věku potřebují v průměru zdravotní péči častěji a ve větším rozsahu než lidé mladší. Přitom výše pojistného na zdravotní pojištění (kterou za důchodce platí do systému zdravotního pojištění stát) je nižší než pojistné placené osobami v produktivním věku. Poměr nákladů na zdravotní péči ku úhrnu vybraného pojistného roste a tento růst bude pokračovat, i když nebude tak velký jako růst zátěže důchodového systému.
